V OL7R se neustále potýkáme s poslechem na spodních pásmech. Počínaje pásmem 160m a konče 40m.

Doposud jsme byli odkázáni na příspěvek Milana OK1VWK, který do klubu na vlastní náklady pořídil 4sq antén K9AY včetně přepínání směrů. Antény se tvářili tak, že poslouchají a směrují, ale teprve přeměřením roztečí jednotlivých antén a jejich usazení na správnou rozteč se jejich přínos zlepšil natolik, že jsme si je v závodě navzájem kradli a přesunovali podle pracovišť a momentálních potřeb.

To vyústilo až skoro k nevraživosti operátorů jednotlivých pásem a na to konto jsem začal s pomocí další členů týmu jít vlastní cestou a to dálnicí na téma "beverage"

Ponořil jsem se do všech možných informačních kanálů a tahal rozumy, kde se dalo. Hlavně jsem čerpal z výborně zpracované knížky od Johna Devolvera, ON4UN a tou je jak jinak než "Low-Band DXing" a samozřejmě tahal co se dalo na internetu. Další pomoc a radu poskytli známí to hamové u nás v OK a majitelé či spolumajitelé velkých závodních QTH.

První pokus o CQ WPX SSB nevyšel podle představ. Z nedostatku času jsme vodiče "bevů" nechali ležet na zemi, či spíše ve vodě a blátě a takto postavená poslechová anténa nefunguje.

Začal jsem s pomocí mini VNA (díky Pepovi 1TKP) měřit, protože měřit znamená vědět a to byl kámen úrazu.

Měl bych se asi stydět, ale je lepší na to upozornit, aby se z mých případných chyb poučili i další a nešlapali stejnou cestu dvakrát.

Takže pozor na ostré hrany dvouotvorových jader a feritových kroužků, to že se izolace prodře při motání a zkratuje je první věc na kterou jsem přišel.

Druhá věc je správně spočítat počty závitů pro správný kabel, protože pro 75 a 50 je to rozdíl pouze 1 závit a když to pak vykazuje horší PSV, těžko se to hledá.

Třetí věcí je oddělovací kond. Dal jsem ho tam z důvodu oddělení, kdybych někdy v budoucnu použil LNA napájené po kabelu, abych zamezil případnému zkratu, kdybych si pustil do samotného transformátoru napájecí napětí. Není kapacita jako kapacita a na spodních pásmech už vůbec ne.

No a čtvrtá věc je správná orientace, respektive zapojení vývodů vlastního transformátoru.

Ale popořadě:

Začal jsem s transformátorem. Za vzor jsem si vzal provedení na dvouotvorovém jádru. Galvanicky oddělené vinutí na jádru z materiálu 73, běžně v prodeji u fy GES. Protože některé kabely používáme na poslech o impedanci 50 a některé o impedanci 75 ohmů, je třeba vzít v úvahu počet závitů, které je 2/5 (75R) respektive 2/6 (50R). Při zakončení odporem 470R ve 2W metaloxid provedení jsem po připojení na FT1k a PSV konstatoval, že to je fajnové a byl spokojen. Po připojení na mini VNA už jsem tak optimistický nebyl.

Mimochodem s krabičkami pomáhal Marek OK2DL při jeho návštěvě ve Stříbře, abych taky uvedl jeho podíl na "BEVech". První chybou byl onen oddělovací kondenzátor. Začal jsem totiž s kapacitou 2n2 v domnění, že to na 160m bude stačit. Výsledek měření je vidět na obrázku.

Jasně je vidět, že kapacita prostě nestačí. Na začátku měřícího rozsahu - 1MHz je RL bídný a PSV hodně mizerné. Takže jsem zvětšil kapacitu na 10nF a znovu měřil. Výsledek je vidět na dalším obrázku.

To už se tváří jako podstatně lepší a povzbuzen vobou správné cesty jsem zvětšil kondenzátor na hodnotu 47nF. No a výsledek se dostavil. Takže další obrázek již dokazuje správnost postupu.

Protože jsem měl možnost srovnávat dvouotvorová jádra od dvou různých výrobců, udělal jsem měření pro jistotu i u dalšího vzorku a výsledek je obdobný, jen je jádro trochu více širší směrem k vyšším kmitočtům, ale tam se "BEV" nepoužívá, takže to není tolik podstatné, ale je dobré mít srovnání. Takhle vypadá měření od druhého výrobce.

Takhle jsem to nabastlil do dalšího typu krabičky co byla po ruce. Tady už je i správná kapacita 47nF.

Ostatně na dalším obrázku jsou vidět kapacity, které jsem testoval v zapojení.

Takže transformátor pracuje skutečně tak, jak jsem si představoval a je třeba se začít zabývat vhodnými podpěrami a následně upevněním vodiče na tyto podpěry.

Vlastní výška vodiče nad zemí je další "duchovno". Výška nad zemí má vliv na mnoho věcí od impedance počínaje a konče potlačením postranních laloků. Je třeba vzít v úvahu ohrožení zdraví či života zvěře i lidí. Ale zpět k výšce. Nízké výšky nad zemí 0.5 až 1m potlačují boční laloky a impedance je nižší. Sehnat ale vůbec vhodné podpěry je malý zázrak. Je možné se vláčet po poli s prknem a ocelovým kolíkem ale náhodou jsem objevil u nás v železářeství laminátové tyče, které se prodávají jako tyčky k rajčatům. Jsou dlouhé 180cm a tlošťka 8mm a za cenu 21Kč / ks je to dobrá cena. Takže jsem tyčky přepůlil, zabrousil do špičky, vyvrtal dírku 2mm na konci laminátu a navinul fixační drát, do kterého se pak natočí vlastní vodič antény. Jednoduché a vodič je tak zhruba 70cm nad zemí. Jak to vypadá je vidět na dalším obrázku.

Jednoduché a lehké. Dva lidi položí "BEV" během 15 minut. Když se ještě navíc použije buben od "PKáčka" a je k dispozici i původní vojenský naviják, je to sranda i při jeho smotání.

Co se týče délky vodičů, srovnával jsem všechna dostupná doporučení, navštívil desítky stránek závodních stanic po celém světě, telefonoval na všechny strany a výsledek je ten, že každé pásmo chce něco jiného, i když kompromis existuje. Jako první jsem narazil na krásný článek od Franka Donovana W3LPL

http://www.eham.net/articles/503

Hledal jsem dál a studoval vyzařovací diagramy, srovnával délky u mnoha stanic a nakonec jsem jako dobrý kompromis zvolil délku 177m jako mají K1TTT. Vhodný kompromis pro použití od 160 po 40m pásmo.

Když už jsem měl po ruce laminátové tyčky a trafo, pohledem do grafů jsem zjistil další věc a tou je vliv průměru drátu na impedanci v určité výšce nad zemí. Jako by těch otazníků nebylo málo kolem poslechovek. Volba padla na drát 1mm2 a mohlo by se jít tahat. Jenže je zapotřebí další věc a tou je kvalitní zem na začátku a konci antény.

John ON4UN doporučuje měděnou vodovodní 3/4" trubku o délce 1,5m zaraženou do země. Vzhledem k tomu, že u nás je po 60cm hlíny už jen břidlice, musel stačit ocelový L profil 60x60 a délce 1m. Už jenom dostat do země tenhle kus materiálu byl v některých případech boj. Nicméně pokud je mizerná zem, je vhodné společně se zemním kolíkem si pomoci protiváhou z drátu. Dva vodiče pro pásmo o délce lambda / 4 je správná podpora, natažená ve směru vodiče.

Takže jsme společně s Václavem OK3VM vyrazili do pole a během 15minut byla anténa položená. Dotažení koaxu do místnosti vzdálené cca 80m bylo dílem okamžiku. Dostatečná vzdálenost od stožárů, budov atd. je samozřejmostí, protože "BEV" pak jinak poslouchá šum vertikálních zářičů v jeho blízkosti a neposlouchá. Už se nám to taky při úplně prvních pokusech kdysi dávno stalo, že uzemnit "BEV" na stožár vysoký 24m se směrovkami není zrovna to správné ořechové. Nezkoušejte jít proto stejnou cestou.

Takhle to vypadá po natažení v poli.

No a výsledek prvního poslechu - funguje to. Poslouchá, směruje, prostě paráda. Co víc si přát. Takže další etapa pokusů je za námi a spousta další práce před námi.

Náš první vzorek byl nezakončený impedančně, takže poslouchal na obě strany. Nedá se říci úplně stejně, ale vyzařovací diagram jsem si prohlédl v knížce a skutečně poslechem po pásmu souhlasí. Další již zakončený 2W metaloxidovým odporem 470R natažený na karibik a ve výšce 2m nad zemí, za pomocí latí a ocelových kolíků se chová tak jak má, jen ta práce se zatlučením kolíků a odnesením na místo je oproti laminátu šílená. Otestuji další lamináty, protože kdo se s tím má tahat. V plánu je celkem 5 poslechových směrů, tak uvidíme jak se podaří plány plnit a jak se vyplatí ty desítky "člověk/hodin" zúročit na počtu QSO a násobičů v dalších závodech.

Na závěr doporučuji navšívit stránky W8JI

http://www.w8ji.com/beverages.htm

i tady se dočtete spoustu věcí a rad ohledně antény typu "beverage"

no a pak hledat, zkoušet, tahat dráty atd.

tak hodně úspěchů při stavbě

73 Zdeněk OK3RM